Whisky je alkoholický nápoj, který se vyrábí destilací z obilnin, zrající v dřevěných sudech. Podle znalců nechutnají žádné dvě značky whisky stejně. Jak se ale tento nápoj vyvinul a jaké jsou jeho hlavní druhy a výrobní postupy? A co zajímavého se o něm dá říct? V tomto článku se pokusíme odpovědět na tyto otázky.
Historie a vznik whisky
Historie whisky se datuje do konce prvního tisíciletí, do oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Důvod je prostý. Právě zde byl totiž objeven proces destilace. Destilované alkoholické nápoje však původně sloužily výhradně k lékařským účelům. Teprve později se začaly používat i k pití a rozšířily se do Evropy, kde je převzali křesťanští mniši. Ti je nazývali aqua vitae, tedy voda života, a používali je k léčení i k oslavě bohoslužeb.
První zmínky o whisky pocházejí z Irska a Skotska, kde se destilovalo z ječmene, který byl hojně dostupný. Název whisky vznikl zkomolením a poangličtěním latinského sousloví usice beatha a znamená to samé jako v latině – živá voda. V irských letopisech se uvádí, že v roce 1405 zemřel Risdard Granell na předávkování aqua vitae, v jeho případě tedy spíš aqua mortae. Ve skotských královských účetních knihách se zase zmiňuje, že v roce 1494 bylo předáno osm bollů ječného sladu na výrobu whisky.
Výroba whisky se postupně stala výnosným byznysem, který však narazil na problém s výběrem daní. V 17. století byla zavedena daň na slad, což vedlo k rozvoji ilegálních palíren, které se skrývaly v odlehlých kopcích a údolích. Tyto palírny vyráběly whisky bez kontroly kvality a často s nebezpečným obsahem alkoholu. V 18. století byla zavedena daň na destilaci, což vedlo k ještě většímu rozšíření černého trhu. Teprve v roce 1823 byl přijat zákon, který snížil daň na destilaci a umožnil legálním palírnám konkurovat s ilegálními. Od té doby se začala rozvíjet kvalita a rozmanitost whisky.
Druhy whisky
Na světě existuje několik základních druhů whisky, které se liší podle země původu, surovin, výrobních postupů a chuti. Zatímco ve Skotsku, Walesu, Kanadě a Japonsku se používá označení whisky, v Irsku a Spojených státech je to whiskey.
Mezi nejznámější druhy patří:
- Skotská whisky, nejčastěji dvakrát destilovaná z ječmenného sladu, sušeného většinou kouřem z rašeliny. Podle zákona musí zrát minimálně tři roky v dubových sudech. Skotská whisky se dělí na pět regionů podle geografické polohy a charakteristické chuti: Lowlands, Highlands, Speyside, Islay a Campbeltown. Skotská whisky se také rozlišuje na jedno-druhovou (single malt), která pochází z jedné palírny a z jednoho druhu sladu, a směsnou (blended), která vzniká mícháním různých single malt a obilných whisky.
- Irská whiskey, třikrát destilovaná a minimálně tři roky skladovaná v dubových sudech. Irská whiskey je lehčí, ovocnější a méně rašelinová než skotská. Irská whiskey se dělí na jedno-druhovou (single malt), obilnou (grain), směsnou (blended) a jedno-hmoždířovou (single pot still), která se vyrábí z ječmenného sladu a nesladovaného ječmene v jednom destilačním přístroji.
- Americká whiskey je nejčastěji destilovaná z kukuřice. Bourbon je americká whiskey pocházející ze státu Kentucky, která obsahuje nejméně 51 % kukuřice. Ke zrání se ukládá do výhradně nových dubových sudů, které jsou před použitím zevnitř požahovány, což bourbonu dává charakteristickou kouřově-dřevitou chuť. Whiskey z jiných amerických států se většinou neoznačuje jako bourbon, i když podle amerických potravinářských norem bourbonem je, nejznámější je Tennessee whiskey, která se navíc filtrová přes vrstvu dřevěného uhlí. Rye whiskey je americká žitná whiskey, obsahující min. 51 % žita.
- Kanadská whisky, většinou jemnější a z více druhů obilovin, obsahuje obvykle žito, byť v malém množství, výjimkou je whisky Alberta Premium, která je téměř stoprocentní žitnou. Kanadská whisky musí zrát minimálně tři roky v dřevěných sudech, které mohou být použité i po jiných alkoholech.
Výroba whisky
Výroba whisky je poměrně složitý proces, který se skládá z několika kroků. Základní surovinou pro výrobu whisky je obilí, nejčastěji ječmen, který se nejprve namočí do vody, aby začal klíčit. Během klíčení se škrob v zrnu mění na cukr, který je potřebný pro kvašení. Po vyklíčení se obilí vysuší, což také ovlivňuje chuť nápoje. Vysušené obilí se pak pomele a zalije horkou vodou. Tato obilná tekutina se přečerpá do nádrže, kde se do ní přidají kvasinky a kvasný proces může začít. Vykvašená tekutina, nazývaná také mash, je základem pro destilaci whisky. Destilace whisky je proces, při kterém se zvyšuje obsah alkoholu v kvašené obilné tekutině. Whisky se destiluje v měděných nádobách, které mají různé tvary a velikosti. Podle zákona musí být skotská whisky destilována minimálně dvakrát, čímž se dosáhne asi 70 % alkoholu1. Irská whiskey se obvykle destiluje třikrát, což zvyšuje obsah alkoholu na 85 %. Destilace ovlivňuje chuť a aroma whisky, protože se během ní oddělují různé složky, jako jsou těkavé látky, estery, aldehydy a další. Destilace je také důležitá pro odstranění nežádoucích nečistot, jako jsou metanol, aceton nebo kyselina octová.
Příště si řekneme jak nejlépe whisky degustovat nebo o jiných způsobech jak whisky pít. Tak vydržte 🙂
Zdroj: Wiki, iprima, alkohol, bing, wiskyarum
